Proces pyrolýzy (neboli devolatilizace) je tepelný rozklad materiálů při zvýšených teplotách v inertní atmosféře. Zahrnuje změnu chemického složení. Slovo je vytvořeno z řecky odvozených prvků pyro „oheň“, „teplo“, „horečka“ a lýza „oddělování“.
Dřevěná nebo zemědělská biomasa se zpracovává vysokou teplotou. Tento proces má za následek rychlou koncentraci elementárního uhlíku a vymizení vláknité struktury, což zlepšuje její brousitelnost. Pro maximalizaci účinnosti pyrolýzního procesu se spaliny ochlazují ve výměníku tepla.
Pyrolýza se nejčastěji používá při úpravě organických materiálů. Je to jeden z procesů při zuhelnatění dřeva. Obecně platí, že pyrolýza organických látek produkuje těkavé produkty a zanechává zuhelnatělý, na uhlík bohatý pevný zbytek. Extrémní pyrolýza, která zanechává převážně uhlík jako zbytek, se nazývá karbonizace. Pyrolýza je považována za první krok v procesech zplyňování nebo spalování.